Stalo se to tak: Když jsem asi před měsícem jel do Prahy na důležité setkání, které mělo začít v 10:00 na pro mě zatím neznámé adrese, tak mi v 9:20 na Hlavním nádraží umřel můj dosavadní Samsung J3 2016.

A tak jsem vlétnul do prodejny T-Mobile a zahlásil, že potřebuju to nejlevnější, co mají aktuálně v nabídce. Fakt jsem potřeboval být dostupný na telefonu.

Než si našetřím na něco lepšího, tak tento Huawei zůstává mým hlavním telefonem. A přede mnou je těžký úděl. Zhodnotit, jak takový opravdu levný telefon vyhovuje nadšenci do techonologií.

Pojďme se podívat, co mi na telefonu vyhovuje a co mi naopak vadí:

Velikost: 1

Mám rád telefony, které se dají oivládat jednou rukou. Před krátkou scénou se Samsungem jsem měl iPhone 6s a velikost displeje okolo 6 palců je pro mě zcela ideální. Do ruky mi tak přistálo zařízení, které mi svou velikostí zcela vyhovuje.

Displej: 1

Absolutně mě překvapilo, jak hezky vypadá displej na takto levném zařízení. A to i když jsem jej pocitově srovnal právě s již zmiňovaným iPhone 6s. Na to, že mám v ruce opravdu levný telefon, je displej pocitově opravdu pecka. Když si pustíte video recenzi, tak pán z Huramobil zmiňuje ve výchozím nastavení trochu studenou barvu ve výchozím nastavení, ale změna je opravdu jednoduchá.

Design: 2

Levný plasťák je levný plasťák. Do ruky se vám tak dostane trošku anonymní „placka“. Já zas tak design neřeším, takže pocitově mi telefon nevadí. Zároveň ale nemám potřebu se jím chlubit.

Zabezpečení: 1

Vestavěná funkce odemykání displeje obličejem mě naprosto nadchnula. Ne, nejedná se o Face ID. Ani se nejedná o skenování oční duhovky. Jde o „primitivní“ porovnání vašeho obličeje s uloženým obrázkem v zařízení. Ano, uvědomuji si, že se nejedná o nejbezpečnější zabezpečení na světě, ale zároveň jsem ochoten kus svého bezpečí vyměnit za tuto funkci v Huawei Y5. Obzvláště poté, co jsem dva roky odemykal telefon pouze stisknutím Home tlačítka na svém iPhone. Zadávání PINů mě neskutečně obtěžuje a tak jsem opravdu nadšen, že pro běžné odemknutí nemusím většinou vyťukávat svůj PIN.

Ano, ve ztížených světelných podmínkách tato funkce docela selhává. Selfie kamerka nemá dost světla, aby vás dostatečně dobře identifikovala, takže se občasnému zadání PINu nevyhnu. Ale třeba ve srovnání se Samsungem, kde byl PIN jedinou možností k odemčení zařízení, je to skok kupředu k uživatelské přívětivosti. 

Vnitřní paměť: 3

Musím si volit, jaké aplikace budou v telefonu a jaké ne. Smutná změna, obzvláště po návyku, kdy jsem byl zvyklý si instalovat kdejakou kravinu do telefonu, protože paměti bylo habakuk. Zároveň ale aplikace, které doopravdy potřebuji se do telefonu vešly bez problémů.

Foťák: 3

Nenadchne, ale neurazí. Podívejte se sami na pár mnou vyfocených fotek:

Výdrž: 2

Powerbanku raději nosím s sebou. Ačkoliv video recenze hovoří o až dvou dnech výdrže, tak mně telefon stabilně vydrží jeden den. Ale i jeden náročný den, pokud mu tedy troch u pomůžeme s powerbankou. Huawei Y5 2018 má tu výhodu, že plánované zastarávání iPhone mě připravilo na situace s nízkým stavem baterie.

Výkon: 4

Poslední, nejvíc kontroverzní položku své recenze jsem si nechal až nakonec. Jasně, nemůžu očekávat zázraky, ale někdy mě pomalá odezva systému opravdu dostane. 

Telefon bez problémů zvládá volání a přijímání hovorů, ale třeba už výše zmiňovaný foťák se rád zadýchává. Než se systém spustí do stavu, kdy je schopen fotit, trvá několik dlouhých vteřin.

Všimnul jsem si své poslední nechuti něco fotit, protože by mi trvalo moc douho danou fotku pořídit.

U ostatních „náročnějších aplikací“, jako jsou třeba Waze a nebo Pokémon Go, jsem ochoten si chvilku počkat. Odezvy fotoaparátu mě ale opravdu pocitově vadí.

Celkově: Telefon mi kupodivu opravdu vyhovuje

Jediná položka, co bych opravdu změnil, jsou opravdu pomalé odezvy fotoaparátu. Nový telefon tím pádem ani zatím nevybírám, protože tento plasťák zatím dostačuje mému používání.

Kdyby vám dneska odešel váš současný telefon do křemíkového nebe a vy si museli teď hned pořídit nový, po jakém byste šáhli?